Historie obce Krpy do 18. stol.

Hlavní stránka / Historie do 18. stol.

Vzhledem k tomu, že se různí názory na původ jména Krpy, uvádím proto všechny, které mi byly dostupné. U L. Bohma je název Krpy odvozen od krbů, tj. ohnišť s dřevěnými komínky, jež stávaly uprostřed svět­nic, a na kterých se večer svítilo loučí. Ant. Profous odvozuje Krpy od slova krpce čili škorně, což bývala obuv z lýčí, kterou nosívali naši předkové. Na str. 417 se uvádí: „...ves lidí, kteří krpají, v stě. Krpali = šití (o ševci)".
Další se však domnívají, že název Krpy vznikl od slova krpy, což bývaly hliněné nádoby zvané bandasky. První zprávy o vsi Krpy (lidově ty Krpa, v Krpech, do Krp) nacházíme v RDP 82 Deca. Melnicensis.
Samotná ves Krpy se nachází na jižním svahu teplomilné stráně, která je otevřena směrem do údolí Košáteckého potoka. První historické zprávy jsou spojeny s dvorem, který je uváděn již v roce 1370 a patřil kanovníkům sv. Jiří v Praze, kteří byli pod ochranou svatojiřské abatyše. Jakým způsobem se Krpy dostaly do jejich majetku, není známo, ale podle zpráv z krpského dvora získali kanovníci sv. Jiří 7 kop ročního platu. Ještě v roce 1373 bylo v Krpech 7 vladyčích statků, ale na konci 14. stol. zde byly již pouze dvě tvrze. Jedna z nich se nacházela nad pramenem Klokoče, kde ještě koncem 19. stol. byly zbytky kamenných základů z této stav­by, která se změnila v hospodářský dvůr. Zříceniny sklepení se nacházely pod domky čp. 59, 60, 61, 62 a tím nás upozornily na to, že zde musela být rozsáhlejší budova. Druhá tvrz již dávno zanikla a její umístění podle pověsti mělo být na cestě ke Košátkům, v místech, kde byly zříceniny jakéhosi sklepení. Je zajímavé, že dom­ky směrem ke Košátkům na pravé straně patřívaly k dominiu (vlastnictví) v Šopce, kdežto po levé straně nále­žely k Řepínu.
Středověké tvrze, tak jako v celém zdejším okolí, patří stavebním slohem do období 13. a 14. stol. Roku 1408 Přibík Vrba z Krp a Jan Dražický z Řetenic prodali tvrz i s podacím kostela za 550 kop grošů Heršovi z Krp. A jak uvádí zápis, ten obdaroval v roce 1414 s boleslavským Vaňkem Huškou oltář sv. Mar­tina v boleslavském kostele.
Vladyčí tvrz - statek nad pramenem patřil Heršovi, který byl také patronem zdejšího kostela spolu s Peš­kem, který však roku 1410 zdejší statek prodal. Do roku 1425 nám nejsou známi majitelé tvrzí, až v období let 1425 1430 je uváděn Zachař z Krp. Roku 1433 měl Krpy v držení Jakub Hupík z Vrutice, a to jak tvrz tak i dvůr. Není jisté, že vlastnil i druhou tvrz, kterou měl připsat své dceři. Je víc než pravděpodobné, že od tři­cátých let 15. stol. byla ves Krpy rozdělena tak, že část vsi patřila až do 17. stol. k Vrutici, část s podacím v 16. stol. Kováni a část v 16. a 17. stol. k Mělníku. Tato část zřejmě patřila boleslavským mnichům a byla již od roku 1436 zapsána Janovi z Černína. Tento Jan z Černína byl hejtmanem husitských vojsk a tvrdí se, že si z výpravy do Saska přivezl velkou kořist. Nejdříve byl Žižkovým spolubojovníkem, potom velitelem sirot­čí posádky v Lipém (České Lípě) a ještě počátkem roku 1433 byl na straně radikálního křídla husitů. Až na po­slední chvíli přešel na vítěznou stranu. V bitvě u Lipan r. 1434 byl hejtmanem vozové hradby a přispěl k vítěz­ství panské jednoty. Od císaře Zikmunda obdržel vesnice v okolí Mělníka. Jeho syn Věnek získal Úlibice u Jičína a patřil ke stoupencům Jiřího z Poděbrad.
Jak již bylo psáno, Krpy náležely s podacím kostela později ke statku Vrutici (Kropáčově). Roku 1543 koupil tuto část Jan Hrzáň z Harasova od Jiříka, Václava, Viléma a Oldřicha Valkounů z Adlaru za 800 kop českých. Členo­vé tohoto rodu stáli v husitských válkách na obou stranách, často byli v královských služ­bách jako hejtmani, později jako císařští rado­vé, sudí apod. Jsou známi i výstavbou tvrzí, např. ve Zlonicích.
 
Svobodný pán Václav Hrzáň z Harasova byl mezi účastníky při sněmu roku 1620 a proto byl odsouzen před komisí 29. října 1622 tzv. polovicí jmění. Oba statky odhadnuté na 59 905 kop 20 gr. koupil od královské komory Filip Fabricius Platter z Rosenfeldu pozdějiz Hohenfallu a roku 1622 za ně zaplatil 55 765 kop 20 gr. míš. Tento majitel získal také Řepín, Vrutici a Vy­sokou Libeň. Všechny tři statky držel po něm od roku 1637 syn Jan Václav, který je předal nezletilému synu Františku Ignáci, který však roku 1650 zemřel.
Pobělohorská doba přinesla našemu kraji velké změny ve vlastnických vztazích. Došlo i na Krpy, které byly po bitvě na Bílé hoře Václavu Hrzáňovi z Harasova také odňaty.
Třicetiletá válka byla pohromou pro celý český národ. Podepsáním vestfálského míru 24. října 1648 defi­nitivně padly naděje českých protihabsbursky orientovaných stavů na obnovení politických poměrů z roku 1618. Odchodem posledních švédských vojenských oddílů z Čech, které držely ochrannou ruku nad nekatolí­ky, se vítězným Habsburkům a katolické církvi konečně otevřela cesta k nerušenému ideologickému ovládnu­tí země. Stav naší země po skončení třicetileté války byl velice neutěšený. Farní organizace špatně fungovala, byl naprostý nedostatek kněžstva, mnoho far a kostelů bylo vypáleno. Většina šlechty neprojevovala jakouko­li snahu o zjištění rozvráceného a zcizeného zádušního jmění. To vše vytvořilo prostor pro soustavnou rekato­lizační práci a vytvoření nové sítě farní organizace. Pro tyto účely vznikl roku 1651 tzv. Soupis poddaných podle víry, který v celých Čechách, a tím i na Boleslavsku zmapoval stav obyvatel na základě příslušnosti ke katolické víře. Krpy patřily v této době Kateřině Barboře, rytířce Walderode, která byla majitelkou panství, k němuž náležely dvůr řepínský, dvůr libeňský, ves Řepín, ves Živonín, Zaháj, ves Kanina, ves Radouň, ves Li­beň a ves Krpy. Celkem bylo na panství 129 osob, z toho 81 katolíků a 48 nekatolíků, ze kterých bylo možno skoro všechny převést na katolickou víru. Stejně tak se dovídáme o stavu far a kostelů, kaplí, zádušního majetku, dávek a obročí v těchto vesnicích.
 
Podle Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 (Boleslavsko 2) se píše, že ve vsi Krpy se nacházejí poddaní:
  
 
 
 
 
 
 
  (možnost nápravy)
Jakub Kovář
poddaný
5o let
katolík
-
Dorota
poddaný
47 let
katolík
-
Jan Jirsa
poddaný
45 let
katolík
-
Dorota
poddaný
45 let
nekatolík
+
Jiří Havelka
poddaný
72 let
katolík
-
Dorota
poddaný
60 let
katolík
-
Jan Jaroš
poddaný
47 let
nekatolík
+
Dorota
poddaný
35 let
nekatolík
+
Matěj Bohatej
poddaný
42 let
nekatolík
+
Lidmila
poddaný
36let
nekatolík
+
Karel Ketner
poddaný
45 let
katolík
-
Marjána
poddaný
41 let
nekatolík
-
Šťastné/ Ketner
poddaný
27 let
nekatolík
+
Dorota
poddaný
26 let
nekatolík
+
Jakub Jizba
poddaný
28 let
nekatolík
+
Lidmila
poddaný
27 let
nekatolík
+
Celkem 16 lidi
 
 
 
O křestních jménech je možno poznamenat, že byla ponejvíce používána biblická jména, i když ne výhradně. Docházelo ke značné frekventovanosti některých jmen, což svědčí o jejich oblibě či módnosti, vedoucí až ke stereotypu - např. jména Marie (Marjana, Mariana ap.), Anna, Dorota, Magdalena atd. Příjmení se teprve ustalovala a mnohdy se nevědělo, zda jde o skutečná příjmení či o povolání, protože písaři často při psaní nerozlišovali malá a velká začáteční písmena.
 
 
Text o historii obce Krpy byl převzat z publikace Kropáčova Vrutice a okolí. Zájemcům o historii obce doporučuji navštívit OÚ Kropáčova Vrutice a prostudovat zde uschované kroniky obce Krpy.

Odkud jste?

36% (193)

14% (77)

49% (263)




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

KRPY.cz - neoficiální stránky obce Krpské