Historie železniční tratě v Kropáčově Vrutici

Hlavní stránka / A to víte, že...? / Historie železniční tratě v Kropáčově Vrutici

19.1.2008

Historie železniční tratě v Kropáčově Vrutici Dne 15. října 1865 byla zahájena doprava na tzv. dráze Turnovsko-kralupsko-pražské, čímž bylo dosaženo spojení Prahy s Libercem přes Kralupy n/Vlt. a Neratovice. Roku 1872 byla otevřena trať Praha - Neratovice, a tím toto spojení bylo zkráceno. Dráha Turnovsko-kralupsko-pražská byla roku 1882 spojena s c. k. společností České severní dráhy a zůstala tak až do zestátnění 1. ledna 1908.

V ten den, co poprvé projel novou stanicí Vrutice první vlak s ověnčenou lokomotivou zvanou „Ernst" k poctě Arnošta hraběte z Valdštejna a Vamberka, člena správní rady a majitele mnoha akcií Turnovsko-kra­lupsko-pražské železnice, se shromáždilo na stanici Vrutice množství lidu a mnozí použili vlídného pozvání a zadarmo se svezli do Turnova. Otevření železnice bylo velkou a významnou událostí pro celý náš kraj. Dráha oživila kraj, umožnila rychlý styk s Prahou a měla vliv i na kulturní ruch venkova.
Se stavbou a hlavně s pozemky byly velké problémy, zvláště tam, kde majitelé panství či představitelé obcí odepřeli prodat pozemky na stavbu dráhy. Na tento čin doplatila mnohá místa v našem kraji, jako např. Nové Benátky byly odsouzeny na řadu let k živoření a cukrovary ve Starých Benátkách a Horkách musely sta­vět nákladné vlečky k trati. Ani ve Vrutici nebylo lépe. Trať z Košátek byla projektována přes Střížovice, ale v poloze nižší než je dnes. Měla přejít do vrutického údolí, nádraží mělo být v lesíku zvaném Hájek a dráha měla být projektována k Sušnu, Hřivnu a Chotětovu. Tehdejší správce vrutického panství Barella, který pochá­zel z Pruska, se postavil na odpor a zdůvodnil to tím, že by byl zničen pěkný lesík. Také nepovolil umístění sta­vební kanceláře ve vrutickém zámku. Projektanti se vyhnuli Vrutici a vedli trať pustým dolem k Chrásteckému dvoru. Jak uvádí kronika, ti kteří podněcovali proti železnici, byli formani a šenkýři zájezdních hospod, neboť se domnívali, že jim hrozí nebezpečí v konkurenci a v narušení jejich živností. Hlučné schůze formanů a šen­kýřů proti stavbě dráhy nic nepomohly, nepomohlo ani tvrzení, že kouř z vlaků zničí lesy a úrodu podle trati. Skutečnost však byla taková, že zanikly pověstné štelvógny - dostavníky pro dopravu osob z Prahy do Mladé Boleslavi (cesta trvala 7 hodin i více). Stavba dráhy a blízkost nádraží vyvolaly stavbu cukrovaru ve Vrutici a zřízení vlečky do nového závodu. Pro místní obyvatele měla blízkost dráhy značný význam.
Kronikář Karel Sellner, který byl synem přednosty stanice v Byšicích, vzpomíná, že jezdilo denně 6 osob­ních vlaků a 4 nákladní. Osobní vlaky byly různé barvy a různé vnitřní úpravy podle tříd I. - IV. První třída byla obyčejně polovinou vozu druhé třídy, byla žlutá, jízdní lístky byly žluté. Druhá třída byla zelená, lístky zelené, třetí hnědá s lístky téže barvy a čtvrtá modrá s modrými lístky. Ve IV. třídě nebylo sedadel a oddělení, cestující museli stát nebo si sedli na podlahu, někdy na zavazadlo. Ve třetí a čtvrté třídě byla železná kamna k vytápění uhlím, druhá a první třída byly vytápěny horkou vodou, která v plechových, šroubovým uzávěrem opatřených plochých nádobách (flaškách) zabalených do silné houně, zahřívala nohy cestujících. Do každého vozu vedly několikeré dveře na bocích vozů. Prů­vodčí k prohlídce lístků chodil po tzv. „laufbretě" upevněném po délce vozu a přidržoval se železných tyčí pod okny. Vagóny byly osvětleny olejovými lampami. Průvodčí museli před vjez­dem do stanice brzdit, aby vlak za­stavil. Řada dalších problémů byla spojena s provozem na železnici.
Na trati bývaly strážní domky a ty musely být postaveny tak, aby strážný viděl na oba své sousedy, neby­lo totiž zvonkových návěstí. Strážný třikrát po dvou úderech kladívkem na zvonek umístěný na střeše stráž­ného domku ohlašoval, že vlak jede směrem od Prahy do Turnova nebo třikrát po třech úderech, že vlak jede ku Praze, bylo užíváno signálů optických i akustických. U každého domku byly dva stožáry nahoře spojené příčným břevnem (šibenice) a mezi nimi byly vytahovány do výše velké proutěné koše bíle a červeně natřené. Uprostřed kulovitého koše byl otvor a uvnitř visela olejová svítilna. Dva koše do výše oznamovaly příjezd vla­ku směrem ku Praze, jeden koš směrem k Turnovu. Byla-li však mlha, vánice nebo hustý déšť, selhala optická návěstí a strážný (vechtr) vyšel z domku s dlouhou plechovou hlásnicí a návěstí odtroubil, ale i tak mohl pro-tivítr troubení „zanésti". V roce 1880 byly návěstní koše zrušeny.
Zajímavé události byly spojeny s naší železniční dráhou na samém jejím počátku. Jde o epizodu z války roku 1866 a o zničení železničního mostu v Neratovicích. Poněvadž Prusové rychle postupovali do nitra země, vydalo ředitelství Turnovsko-kralupské dráhy 28. června 1866 rozkaz, aby byly odvezeny stroje a vozy z této trati. Posledním vlakem měli odjet výkonní úředníci a vzít s sebou spisy, přístroje a pokladny. Kdo nemohl ane­bo nechtěl odjet, obdržel dovolenou, ale musel se vzdálit od trati tak, aby nemohl být nepřítelem donucen k vý­konu služby. Jen kancelářský, traťový a dílenský personál měl zůstat na svých místech a střežit drážní maje­tek. Prusové obsadili Turnov již 26. 6. 1866. Dne 8. 7. nařídili úřednictvu dráhy Turnovsko-kralupské, aby se vrátilo do služby, sami se pak svými dobře vybavenými železničními oddíly snažili škody způsobené na želez­ničním zařízení co nejrychleji opravit. Z Prahy, která byla již nepřítelem obsazena, byla zahájena 15. 7. 1866 doprava mezi Prahou a Kralupy a 24. 7. i na trati Turnovsko-kralupské dráhy. Prusové tím získali železniční spojení: Žitava - Liberec - Turnov - Kralupy - Praha - Brno - Vídeň. Velitel terezínské pevnosti generál Conrad dostal rozkaz přerušit činnost této trati. 27. 8. 1866 dal provést výpad části posádky a přes Mělník rakouské vojsko vyrazilo k Záboří, přešlo Labe u Štěpánského přívozu a obsadilo trať mezi Libiší a Byškovicemi. Jiný oddíl obsadil stanici Byšice. Jádro výpravy postoupilo k mostu v Neratovicích, odzbrojilo a zajalo pruské posádky v Červeném Mlýně a Tišicích. Ženisté vyhodili pak po tříhodinové práci jeden návodní pilíř mostu do povětří, železná konstrukce se prolomila a zřítila do Labe. Částečně byl odklizen i železniční svršek až ke stanici v Chlumíně (v Neratovicích nebylo tehdy nádraží). Při přestřelce Rakušané ztratili 1 muže, Prusové měli 26 mrtvých a raněných a 152 jich bylo zajato. I když se záměr zdařil, prakticky neměl vliv na dalším vývoji vá­lečných operací pro brzké uzavření míru.

Text byl převzat z publikace Kropáčova Vrutice a okolí.

Sekce: A to víte, že...?   |   Tisk   |   Poslat článek známému

Odkud jste?

36% (193)

14% (77)

49% (263)




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

KRPY.cz - neoficiální stránky obce Krpské